sv.  Dominik Savio

svátek - 9. března

Atributy

Bývá zobrazován jako mladý chlapec, svátečně oblečený, a v ruce drží knihu.

O životě 

Narodil se 2. dubna roku 1842 v Riva di Chieri v Itálii. Jeho otec byl venkovským kovářem. Podobně jako mnoho chudých chlapců v té době pomáhal rodičům na poli, při práci a navštěvoval dvouletou základní školu, která byla pro mnohé jediným zdrojem vzdělání. Už v pěti letech začal ministrovat. Když bylo Dominikovi sedm let, dovolil mu místní farář don Giovanni poprvé přistoupit ke svatému přijímání. V té době se většinou udílelo až po dvanáctém roce věku, protože většina kněží měla za to, že tak mladý člověk nemůže být doopravdy chápavý a zbožný. Výjimka, kterou don Giovanni udělil, dosvědčuje cosi o Dominikově životě.

První svaté přijímání bylo pro Dominika velkým zážitkem. Zapsal si tehdy své životní rozhodnutí:
1. Budu se často zpovídat a k přijímání půjdu vždycky, když mi to zpovědník dovolí.
2. Budu světit zasvěcené svátky.
3. Mými přáteli budou Ježíš a Maria.
4. Raději zemřít než zhřešit.

Po ukončení základní školy Dominik velmi toužil pokračovat ve studiích. Tato možnost se naskytla v Turíně v oratoři dona Bosca. Kněz don Bosco tady vytvořil místo, kde shromažďoval chudé a osiřelé hochy z Turína a okolí. Poskytoval jim přístřeší, možnost vyučit se řemeslu nebo studovat. Nejdůležitější byla ovšem neustálá don Boscova přítomnost mezi hochy. Hrál s nimi různé hry, pomáhal jim ve studiu a učil je základům křesťanství. Tímto způsobem se mu podařilo mnoho hochů přivést k Bohu.

Po svém příchodu se Dominik s radostí zapojil do každodenního života oratoře. Brzy si všiml, že chlapci, kteří nově přicházejí do oratoře, jsou zpočátku zaražení a neodvedou se v novém prostředí orientovat. Spolu s několika kamarády založil proto Družinu Neposkvrněné Panny Marie. Každý její člen dostal na starost jednoho chlapce a pomáhal mu ve všech jeho těžkostech. Tím znamenitě pomáhali donu Boscovi při vedení oratoře, do níž přicházelo značné množství chlapců, a bylo proto velmi obtížné je všechny zvládnout.

V roce 1856 Dominik onemocněl. Don Bosco jej proto poslal zpět domů, aby se na venkově zotavil a mohl pak pokračovat ve studiích. Choroba se však zhoršovala a Dominik 9. března 1857 v necelých patnácti letech zemřel.

Dominikovi nebylo dopřáno vystudovat a stát se knězem. Zůstaly nám čtyři řádky, napsané nejistou rukou žáka druhé třídy základní školy. V nich nám zanechal svědectví o svém spojení s Ježíšem. Je patronem katolické mládeže, školáků a ministrantů. Svátek má 9. března.