Velikonoční triduum

Zelený čtvrtek

Tímto dnem vstupujeme do nejposvátnější části liturgického roku, do velikonočního třídení, které začíná večerní mší svatou Zeleného čtvrtku, pokračuje utrpením Velkého pátku a Bílou sobotou. Vrcholí velikonoční vigilií a nedělí Zmrtvýchvstání Páně. Je to oslava velikonočního tajemství Kristova, jeho utrpení, smrti a vzkříšení.

Z těchto událostí se zrodila rodina Božích dětí.

Dnešní bohoslužba má tři části:
1. část: Na památku Poslední Ježíšovy večeře budeme slavit i my tuto mši svatou. Při chvalozpěvu Sláva na výsostech Bohu, se dnes rozezní všechny zvony a pak umlknou na celou dobu Kristova utrpení, aby znovu zazněly o Veliké noci.
2. část: Ježíšův odchod do Getsemanské zahrady si připomeneme přenesením Nejsvětější svátosti na boční oltář.
3. část: Svůj vztah k trpícímu Kristu chceme vyjádřit adorací. Obnažení oltářů nám pak připomíná opuštěnost Ježíše v Getsemanech.

Velký pátek

Tímto dnem (pátek před velikonoční nedělí) si připomínáme den smrti Ježíše Krista. V ten den se konal proces odsouzení, jeho poprava i pohřeb. Podle Bible zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne. Proto se přibližně v tento čas křesťané scházejí k zvláštní bohoslužbě jejímž centrem je kříž a přednáší se modlitby za bolesti celého světa (rozdělení, války, špatné vztahy, nejednota...). Na znamení Kristova vítězného utrpení má kněz roucho barvy červené. Obřady mají tyto tři části:

Bílá sobota

Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den zmatku a ticha. Ježíšovi učedníci byli v tento den konfrontováni s tvrdou realitou Ježíšovy smrti. Byli plni nejistoty a jistě i zoufalství, protože prožili těžkou desiluzi a nevěděli, co si dál počít.

Ježíš je přítomen v Nejsvětější svátosti v symbolickém Božím hrobě. Prožijme tento svatý čas v klidu a usebranosti a podle možností i před svatostánkem. Na Bílou sobotu se nekonají žádné bohoslužby. Až po západu slunce (tj. na Bílou sobotu večer) začíná velikonoční noc (vigilie), a tím začíná slavnost Kristova vzkříšení. Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých křestních rouch křtěnců, kteří přijali křest právě o Velikonoční noci (vigilii).

Neděle Zmrtvýchvstání

Obřady Velikonoční vigilie, které již patří k neděli, začínají v sobotu po setmění. Od nejstarších dob je tato noc zasvěcena Pánu. Pro vyvolený národ byla velikou nocí ta noc, kdy vyšli vedeni Mojžíšem z egyptského otroctví. Na památku tohoto vysvobození každoročně zabíjejí velikonočního beránka.

Pro nás je nejdůležitější nocí Veliká noc ze soboty na neděli, kdy Ježíš vstal z mrtvých. To je naše hlavní pravda víry: Vzkříšený Kristus již neumírá, a tento nový život je dán všem pokřtěným. V tom je naše naděje, pro nás, kteří jsme dosud ohroženi hříchem a smrtí.

Tuto slavnost bychom měli konat skutečně až v noci, nad nedělním ránem, tak by vyniklo, že jdeme za Kristem ze tmy hříchu do světla dokonalosti. 

Proto také první část dnešní slavnosti je slavnost velikonoční svíce. Po ní následuje bohoslužba slova, v níž se zamýšlíme nad starostí Boha o svůj lid - vyvolený národ ve Starém Zákoně a církev v Zákoně Novém.
Třetí část tvoří křestní bohoslužba - bude posvěcena křestní voda a obnovíme svůj křestní slib. Jako Boží děti máme právo k účasti na Ježíšově hostině a jeho stolu. Proto vrchol této slavnosti tvoří slavení eucharistie, ke kterému jsme pozváni.

ALELUJA, ALELUJA, ALELUJA