sv. Václav


O životě sv. Václava

Český panovník z rodu Přemyslovců se narodil kolem roku 907 na Stochově u Libušína jako nejstarší syn vévody Vratislava. Jeho dědečkem byl kníže Bořivoj, který byl pokřtěn od svatého Metoděje. V mládí byl vychováván svou babičkou sv. Ludmilou. Dostalo se mu důkladného vzdělání v jazyce slovanském, latinském a snad i řeckém. Takovéto vzdělání měl v té době málokterý panovník. Vládu nastoupil asi v osmnácti letech. Předtím vládla jeho matka Drahomíra místo předčasně zesnulého knížete Vratislava.

Po svém nástupu na trůn (kolem roku 924) musel Václav energicky vystoupit proti nepořádkům v zemi, která byla na mnoha místech ještě pohanská. Při tom osvědčil mnohokrát velkou osobní statečnost. (Kristiánova legenda vypravuje o vojenském tažení proti knížeti kouřimskému, kdy mu Václav nabídl osobní souboj místo bitvy armád.)

Roku 929 vtrhla saská a bavorská vojska ze severu a jihozápadu do Čech. Václav uchránil zemi tím, že ustoupil a předešel tak vydrancování. Čechy pak začaly platit Východofranské říši tzv. tribut, každoroční dávku asi 500 hřiven stříbra a 120 volů.

Václav také zakládal kostely při všech hradech v zemi (např. rotundu svatého Víta na Pražském hradě), pečoval o bohoslužby i o změnu pohanského smýšlení v křesťanské po celé zemi. Kácel šibenice, vykupoval otroky a propouštěl lidi z vězení. Podle tradice prý pěstoval obilí a hrozny a sám z nich připravoval hostie a víno ke mši svaté. Podle historických pramenů byl ženatý a podle některých měl syna nebo dvě dcery.

Václavova vláda a snaha o rozšíření křesťanství byly proti mysli části českých velmožů i jeho bratru Boleslavovi. Ten ho pozval na hostinu do Staré Boleslavi o svátku svatých Kosmy a Damiána, kterým byl zasvěcen staroboleslavský kostel.

Druhého dne, v pondělí 28. září roku 935 (někdy se uvádí 929) šel Václav na ranní mši svatou. Vtom ho mečem napadl jeho vlastní bratr, ale Václav ho odzbrojil. Boleslav však zavolal na pomoc muže ze své družiny, kteří Václava přede dveřmi kostela svatých Kosmy a Damiána ubodali. Je hlavním patronem českého národa a olomoucké arcidiecéze, patronem Čech a patronem ministrantů a vinařů. Je mu zasvěcena katedrála v Praze a v Olomouci. Svátek má 28. září.

Ve 13. století vzniknul slavný svatováclavský chorál, jedna ze tří nejstarších českých písní, který donedávna sloužil jako naše národní hymna. Císař Karel IV. věnoval novou královskou korunu do věčného vlastnictví svatého Václava, a proto bývala uložená na jeho lebce.

Atributy

Bývá zobrazován v panovnickém oděvu nebo v rytířské zbroji, s pláštěm a s knížecí čapkou (korunou). Od 19. století také s přilbou. V ruce má kopí s praporem nebo meč. Někdy má také Paladium země České, štít se svatováclavskou plamennou orlicí nebo klasy a hrozny. Méně často také bývá znázorněn, jak sedí na koni.

Kdy si připomínáme svátek?

Svátek sv. Václava si připomínáme 28. září