4. neděle postní
Postním obdobím společně s postními zamyšleními. Texty do tradiční postní brožury připravili tentokrát mladí lidé.
K Ježíšovi přicházeli samí celníci a hříšníci, aby ho slyšeli. Farizeové a učitelé Zákona mezi sebou reptali: "Přijímá hříšníky a jí s nimi!" Pověděl jim tedy toto podobenství: "Jeden člověk měl dva syny. Mladší z nich řekl otci: »Otče, dej mi z majetku podíl, který na mě připadá.« On tedy rozdělil majetek mezi ně. Netrvalo dlouho a mladší syn sebral všechno, odešel do daleké země a tam svůj majetek rozmařilým životem promarnil. Když všechno utratil, nastal v té zemi velký hlad a on začal mít nouzi. Šel a uchytil se u jednoho hospodáře v té zemi. Ten ho poslal na pole pást vepře. Rád by utišil hlad lusky, které žrali vepři, ale nikdo mu je nedával. Tu šel do sebe a řekl: »Kolik nádeníků mého otce má nadbytek chleba, a já tady hynu hladem! Vstanu a půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti Bohu i proti tobě. Už si nezasloužím, abych se nazýval tvým synem. Vezmi mě jako jednoho ze svých nádeníků!« Vstal a šel k svému otci. Když byl ještě da objal ho a políbil. Syn mu řekl: »Otče, zhřešil jsem proti Bohu i proti tobě. Už si nezasloužím, abych se nazýval tvým synem.« Ale otec nařídil služebníkům: »Honem přineste nejlepší šaty a oblečte ho, dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy! Přiveďte vykrmené tele a zabijte ho! A hodujme a veselme se, protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, byl ztracen, a je zas nalezen!« A začali se veselit. Jeho starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec. Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to znamená. On mu odpověděl: »Tvůj bratr se vrátil a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že se mu vrátil zdravý.« Tu se (starší syn) rozzlobil a nechtěl jít dovnitř. Jeho otec vyšel a domlouval mu. Ale on otci odpověděl: »Hle, tolik let už ti sloužím a nikdy jsem žádný tvůj příkaz nepřestoupil. A mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli. Když ale přišel tenhle tvůj syn, který prohýřil tvůj majetek s nevěstkami, dals pro něj zabít vykrmené tele!« Otec mu odpověděl: »Dítě, ty jsi pořád se mnou a všechno, co je moje, je i tvoje. Ale máme proč se veselit a radovat, protože tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, byl ztracen, a je zase nalezen.«"
Taky máš pocit, že toto evangelium již znáš? Zkus ho dnes jako seznamku... se čtyřmi lidmi: starším, mladším, tátou a se sebou.
Hlavními adresáty jsou farizejové zobrazeni jako starší syn, který se však choval jak otrok. Otrok falešné představy o sobě: tolik let ti sloužím, nikdy neporušil žádný příkaz... a stále neměl pocit, že není dost dobrý. Zkus si i ty sám doplnit větu: Jsem dobrý, když... (např. jsem dokonalý, pomáhám, mám úspěch, vidím do všeho, konám svoji povinnost, jsem bezproblémový, silný). Starší syn neprožil to, co říká sv. Augustin: "Bůh mě nemiluje proto, co jsem, ale jsem, protože mě Bůh miluje" (věčnou a nekonečnou bezpodmínečnou láskou). Spíš se rozzlobil, protože on se srovnával s bratrem, kolem kterého se teď všechno točilo. Kdo nepřijímá sebe, nepřijímá ani druhého. Zůstává mimo radost, přijetí a dary. Nech se pozvat do Lásky, do společenství!Řešením je Otec. Otec, který si dobře uvědomuje, kdo je, i to, co má. Žije lásku, která nabízí svobodu, přijímá bez podmínek, nevyčítá chyby, objímá, líbá, opečovává, obdarovává, navrací čest, připravuje hostinu, vychází naproti, trpělivě vysvětluje, zve... mladšího, staršího a také nás, takové jací jsme a v takovém stavu, v jakém právě teď jsme...abychom se mohli stát, takovými jaký je On. Buď jako Otec!
Aby člověk naplnil své povolání, musí všechno, co je, rozvíjet, nechat růst a podporovat. Nejde o to, aby vynalézal sebe sama nebo se vytvářel z ničeho, ale aby se v Božím světle poznával a přiváděl své bytí k rozkvětu: "V Božím plánu je každý člověk povolán k tomu, aby se rozvíjel, protože celý život je povolání." Tvé povolání ti pomáhá, abys ze sebe vytěžil k Boží slávě a k dobru druhých to nejlepší. Nejde jen o to, abys něco dělal, ale abys dělal to, co má smysl a cíl. (Christus vivit, odst. 257)
Bože, tys poslal na svět svého Syna a jeho prostřednictvím uskutečňuješ naše vykoupení; oživ víru svého lidu, abychom se s oddanou zbožností připravovali na velikonoční svátky. Prosíme o to skrze tvého Syna...
(Vstupní modlitba)
Štítky: Postní doba