Sobota po 3. neděli postní
Postním obdobím společně s postními zamyšleními. Texty do tradiční postní brožury připravili tentokrát mladí lidé.
Některým lidem, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl Ježíš toto podobenství: "Dva lidé šli do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus a druhý celník. Farizeus se postavil a modlil se v duchu takto: »Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé: lupiči, podvodníci, cizoložníci nebo i jako tamhleten celník. Postím se dvakrát za týden, odvádím desátky ze všech svých příjmů.« Celník však zůstal stát vzadu a neodvažoval se ani pozdvihnout oči k nebi, ale bil se v prsa a říkal: »Bože, buď milostiv mně hříšnému!« Říkám vám: Celník se vrátil domů ospravedlněn, ne však farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen."
Ti, co se ponižují, budou povýšeni a opačně. Co si pod tím můžeme představit? Co to vlastně znamená: "Ponížit se?" V dnešní době mi přijde, že lidé umí ponižovat jen ostatní, ale umíme se ponížit i jiným způsobem? Zvládneme se obětovat nebo něco odřeknout v prospěch druhých?
Když jsem nastupoval na Vesmír jako týmák, tak jsem si říkal: "Půjdu do kanceláře a budu mít spoustu času na to, abych byl s mladými." Nastala ale situace, že jsme neměli nikoho do kuchyně a nikomu se nechtělo. Přemýšlel jsem o tom celkem hodně a nakonec jsem si řekl: "Proč ne, sice to není to, co jsem chtěl, ale pokud to pomůže ostatním, proč to neudělat." To je podle mě situace, kdy ponížíme sami sebe a svoje potřeby před ostatními. Pak se nám to může několikanásobně vrátit. Třeba mně se to vrátilo tím, že jsem si udělal z kuchyně takové prostředí, kam ostatní rádi chodí, a povídáme si nebo mi pomáhají a vlastně jsou to občas tak skvělé rozhovory, že jsem rád, že jsem kuchyň vzal.Neporovnávejme se tedy s ostatními, ale s Božím plánem. Nikdy totiž nevíme, co všechno ten druhý dělá ve svém životě, ale vždycky víme, že můžeme lépe sloužit Bohu a jeho plánům nebo zlepšit náš vztah k Bohu.
Nemyslete si, že misie je snadná a pohodlná. Někteří mladí lidé položili svůj život, protože se nechtěli vzdát svého misionářského nasazení. Korejští biskupové to vyjádřili takto: "Doufáme, že budeme pšeničnými zrny a nástroji spásy pro lidstvo podle příkladu mučedníků. I kdyby byla naše víra maličká jako hořčičné zrnko, Bůh jí dá vyrůst a použije ji jako nástroj svého díla spásy." Drazí přátelé, nečekejte a nezačínejte spolupracovat na proměně světa svojí energií, svojí odvahou a svojí tvořivostí až zítra. Váš život není nějaký "prozatímní čas". Jste Božím "teď" a on chce, abyste byli přinášeli ovoce. Vždyť ten, "kdo se dává, dostává," a nejlepší způsob, jak připravovat šťastnou budoucnost, je žít v přítomnosti tak, jak nejlépe umíme - obětavě a velkodušně.
(Christus vivit, odst. 178)
xxx
Bože, ty nám dáváš už v této postní době účast na Kristově smrti a vzkříšení; pomáhej nám, ať se dobře připravíme na slavení velikonoc, abychom plně prožívali radost z našeho vykoupení. Skrze tvého Syna...
(Vstupní modlitba)
Štítky: Postní doba